sobota 25. února 2017

Sankt Anton an Alberg

Co si představíte, pod slovem Alpy? Horské sluníčko, zasněžené vrcholky, skvěle upravené kilometry sjezdovek, popíjení na prosluněných terasách... Myslím že nemusím pokračovat :). Ale se mnou to bohužel není tak jednoduché, za prvý v Alpách jsem nikdy lyžovat nebyla a celkově moje lyžařské dovednosti jsou dosti bídné. Myslím že je dosti vypovídající že za posledních 10 let jsem nalyžovala asi tak 5 dní a to počítám všechny zastávky na svařák, klobásu a jiné. Nemluvě o tom že zhruba před těmi 10 lety jsem udělala takovou scénu na Božím daru, že se do teď za svoje rozplácnutí uprostřed sjezdovky a hysterický pláč že nikam nejedu, že je to moc prudké, vcelku stydím. A za druhé hrozitánsky se bojím výšek a představa kabinkových lanovek mě přivádí do mdlob. Ale co na plat, zamilovaný lidi dělaj různý šílenosti a já slíbila že lyžovat do Alp pojedu, tak jsme jeli.

A já jsem za to teď hrozně ráda! Opět se mi potvrdilo, jak je důležité překračovat a opouštět komfortní zónu a vydávat se do neznáma. Zjistila jsem že nejhůř se mi lyžuje na modrý, že lanovky zas tak hrozný nejsou a zvládnu je i sama, že kávu moc neuměj, ale maj k ní zatraceně krásné výhledy a že mám toho nejlepšího chlapa, který mě miluje i když začnu hysterčit.

My jsme navštívili Sankt Anton an Alberg v Rakousku, který je vyhlášené rozlohou desítek kilometrů sjezdovek, propojené promyšlenou sítí lanovek a naše očekávání opravdu ohromné středisko nezklamalo a i přes moje lyžařské nenadání a Leovu pochroumanou nohu, jsme si to náležitě užili. Výhledy jsou tu opravdu dech beroucí a pohádkové a i když zrovna odpočíváte v místní vysokohorské hospůdce, užíváte si každou vteřinu.

Kromě lyžování, městečko nabízí spoustu prosluněných teras, kde jsme se krásně opálili při popíjení drinků a oslavě Leových nových webovek. Když si nezapomenete plavky (jako někdo) skvělým odpočinkem od lyží jsou bazény a sauny. S tím, že si je tu koupíte opravdu nepočítejte.

 A teď už dost řečí a pár fotek pro zasnění...

Mějte krásný víkend <3



Share:

úterý 7. února 2017

Co jste možná nevěděli

Z pozice matrikářky dost často komunikuji se snoubenci, kteří ke mně přicházejí nervózní a nejistí, co se bude vlastně dít. Když dorazíte na matriku, nekoná se žádné rituální obětování snoubenců, nemusíte se bát. Samozřejmě platí, co úřad to jiný přístup, ale to známe naprosto všichni. Ať tak či tak, já bych Vám ráda vysvětlila jaký je běžný postup a co můžete vlastně tak trochu očekávat.

Možná jste nevěděli, že byste toho už trochu vědět měli. Nepropadejte však panice, všechno vědět opravdu nemusíte. Mezi námi... ono se toho stejně během plánování dost změní a vzájemná komunikace je prostě základ. Při konzultaci se nebojte matrikářky na cokoliv zeptat. To platí i naopak - pokud při organizaci dojde k jakékoliv změně v rámci obřadu, nezapomeňte informovat i stranu matriky. 


www.domidesign.cz

Share:

sobota 4. února 2017

Únorová komfortní zóna

Schovat se před lezavou zimou (a vším zlým) pěkně v teplíčku, zachumlat se do deky, na nohy ty nejteplejší ponožky co najdu, vlasy do šíleného ananasu, k tomu nějaký film a celé to polévkovou lžící zajídat Nutelou...  Že se Vám ta představa teď do toho počasí venku neuvěřitelně zamlouvá? Mě taky a moc! Ale stejně dobře vím, že dlouhodobě by někoho šťastného neudělala i kdyby ty Nutely byl kamion. Něco tvořit, zažít a zkoušet nové věci, to je to co člověka naplňuje a dělá ho šťastným, ale bohužel nebo bohudík, my sami musíte přijít na to co je pro nás to pravé a hlavně zvednout zadek a nečekat, že to přijde samo. Já vím, člověk se často schovává za strach a milion dalších výmluv, ale byla by škoda zprokrastinovat celý život a hlavně naše sny. A pokud to myslíme opravdu vážně tak únor je ideální měsíc proto začít něco velkého, nebo i malého, hlavně že nám to bude přinášet radost. Bez lednového falešného nadšení se nejen v únoru chystám pravidelně opouštět komfortní zónu a v plánu je pár nových věcí, budu ráda když mě v tom nenecháte samotnou a přidáte se... 

Plán

Může se to zdát jako maličkost, někam si "naškrábat" CO vás baví, ČEHO a JAK toho chcete dosáhnout a celkově kam vaší energii chcete a budete směřovat, ale z vlastní zkušenosti vím, že bez toho se prostě nehnete. A i když diáře a různé zápisníky jsou moje velká závislost a bez Google kalendáře bych nepřežila asi ani týden, tak musím přiznat že činnost plánování jsem poslední dobou dost prokrastinovala a čekala asi na zázrak. Překvapivě nic se nezměnilo a je čas přitvrdit... 
Na mě asi nejlépe funguje udělat hrubý plán toho co chci všechno stihnout za následující týden,  pak na jednotlivé dny si svoje plánované aktivity rozřadit a poskládat tak aby to bylo reálné. Asi nejhorší moje chyba je, že při plánování si myslím že jsem superman a určím si nezvladatelné množství úkolu, z čeho jsem pak smutná a nebaví mě to. 
  • každou neděli vytvořit hrubý plán pro následující týden 
  • nejlépe večer předem upřesnit plán na následující den 
  • nejprve upřednostnit ty úkoly do kterých se nám chce nejméně nebo nám zaberou nejvíc času
Když jste nejvíc bez energie, vize a motivace...  sepište si svůj Happy list. Sepište vše co vás dělá šťastné a následně tyto aktivity narvěte do svého rozvrhu.

Jít dál 

Květinářství, které jsem před víc jak 6 lety v 19 letech otvírala, bylo obrovská zkušenost a občas se mě někdo ptá jak jsem to udělala? A já tvrdím, že to bylo hlavně tím že jsem vůbec nevěděla do čeho jdu a nepřipouštěla jsem si následky, prostě jsem jen makala co nejtvrději abych do toho dala všechno. A ejhle ono to klaplo... Jen prostě po pár letech už mě to přestalo uspokojovat, věděla jsem že chci tvořit něco jiného a že zahradní architekturu a bytový design jsem nestudovala jen tak z nudy. Květinám se asi budu částečně věnovat celý život, ale je čas jít dál a jako novinku pro vás připravujeme projekt WHINOT o kterém se dozvíte už brzy, ale součastně bude i součástí blogu :). 

  • neztrácejte čas aktivitami, které se od vás očekávají nebo jste si je prostě naplánovali, ale už vás neuspokojují
  • prostě zavřete dveře jedné kapitoly a jděte hrdě dál 

Vzdělávání

A tím nemyslím vejšku, tu už jsem definitivně odepsala, asi je to částečně i moje chyba a nechci na nikoho ukazovat prstem, ale asi jsem prostě čekala víc a ono to nepřicházelo. Mluvím o vzděláváním, které vás udržuje v obraze a posunuje dál, vštěpí vám do hlavy myšlenky která vám nedají spát dokud se někam neposunete. A i já mám tu tendenci tyto aktivity odkládat a zapomínat na ně. Už mám doma učebnici italštiny i španělštiny, ale nikdy na nějak není "vhodná doba". Protože ten čas si musíme prostě vytvořit a prosadit. 
Dnes máme obrovské možnosti jak se vzdělávat, internet je plný kurzů a není problém z čech studovat kurz Architektury na Harvardu. MIT nebo ETH.a určitě se do toho počítá i TED, který zbožňuju už spoustu let a je to můj pravidelný společník u žehlení:).
  • vyzkoušejte minimálně jednou do měsíce něco nového a opusťte svou komfortní zónu a zažijte něco nového co vás obohatí
  • každá chyba je skvělá! Protože vás vždycky něco naučí  
Já třeba přemýšlím o workshopu v Penpals, zablbnout si na trampolínách  a naučit se něco nového uvařit.  

Vstávání

Spát do 11 a z postele se vyškrábat na oběd? Přiznávám, že to je moje noční můra, protože vím že ten den už bude hrozně krátkej, nic nestihnu a jak říká Leo jsem bublina už od rána :D. Samozřejmě že takhle to nemá každý, ale sem přesvědčená, že je to jen o zvyku a pokud se naučíte vstávat brzy, budete mít plán a ještě si ráno stihnete trochu protáhnout tělo při cvičení, už vám ten den prostě nic nezkazí.

  • pokud vstávání není vaše "hobby" začněte trénovat pomalu a budík posouvejte na dřívější čas jen pozvolna, když své vstávání posunete o 15 min dříve tak za 1.týden budete mít 1 a 3/4 k dobru.
  • vše o nějakých zvycích a než se z nějaké nové aktivity stane zvyk prostě to trvá

Když si večer naplánuji další den a naplním ho aktivitami na které se těším, hned se vstává lépe. 

Cestování

Cestování je všelék a nemluvím o tom, že musíte na druhý konec zeměkoule. Vyražte někam, kde jste předtím nikdy nebyli, poznávejte cizí prostředí a užívejte si ten pocit vzrušení při vstupu do neznáma. Já tento měsíc jedu poprvé do Rakouská na lyže a jen se modlím abych to se svýma lyžařskýma "dovednostmi" alespoň přežila. Přiznám se na férovku mám z toho strach jak malá holka, ale ta vidina poznat nové lidí, ochutnat nová jídlo a užívat si krásy přírody, je prostě silnější. 

Blog

A v neposlední řadě, dlouho jsem polemizovala jak to co dělám uchopit. Blog který jsem psala z Nového Zélandu a mě nesmírně bavil, ale zmizel někde ve světe virtuální reality protože už se neztotožňoval s tou naší. Dlouho jsem zvažovala jestli mám co nabídnout, i když zrovna netrdlíkuju na druhým konci zeměkoule, ale řekla jsem si že to zkusím. a podělím se o svoje zkušenosti a zážitky. Hlavní změnou určitě je, že novou podobu blogu DOMI design budu plnit nejen já, ale v pomáhají mi dvě krásné slečny. Lenka s kterou se snažíme pomáhat nevěstám s přípravou jejich svatebního dne a Kristýna s kterou na Vás chystáme spoustu zajímavostí ze světa interiérového designu, ale zahradní architektury. A dubnu spolu poletíme na veletrh do Milána inspirovat se nejnovějšími novinkami :). 


Share:

středa 1. února 2017

30.9.2016 Hanička&Kamil



Share:
© DOMI design | All rights reserved.
Blog Layout Created by pipdig